Lupénka neboli psoriáza je nenakažlivé onemocnění způsobené zánětlivou reakcí imunitního systému. Nikdo se jí tedy nenakazí, vzduchem ani dotykem se totiž rozhodně nepřenáší. Viditelně se projevuje na kůži, nehtech a ve vlasech, ale může se projevit i skrze přidružená onemocnění, jako jsou například záněty kloubů a šlach, cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a cév nebo deprese. Lupénka totiž není jenom onemocnění kůže, zasahuje celý organismus, a proto vyžaduje i komplexní léčebný přístup. Z toho důvodu se můžeme setkat také s termínem psoriatická nemoc, který zastřešuje projevy na kůži, ale i ty, které jsou ukryty hlouběji v těle.1 Blíže si představíme tři vybraná přidružená onemocnění, kterými jsou metabolický syndrom, psoriatická artritida a psychická zátěž spolu s depresí.

Metabolický syndrom

Metabolický syndrom je soubor nemocí a rizikových faktorů, které vedou ke kornatění tepen (ukládání tukových látek do stěny tepny), cukrovce 2. typu nebo infarktu. Mezi pět základních rizikových faktorů patří porucha přeměny cukrů, porucha přeměny tuků, obezita, dále porucha řízení krevního tlaku a snížená hladina „dobrého“ HDL cholesterolu. V případě, že se objeví tři z nich, je pravděpodobné, že metabolickým syndromem můžete trpět. Váš zdravotní stav však vždy musí zhodnotit lékař.1

Tyto hodnoty může kontrolovat pouze lékař pomocí rozborů krve. Proto je třeba ho pravidelně navštěvovat v rámci preventivní prohlídky a sdílet informace o obtížích, které by mohly ukazovat na jedno z přidružených onemocnění lupénky. Jelikož je metabolický syndrom dědičný, je vhodné upozornit lékaře na výskyt cukrovky, obezity nebo zvýšeného krevního tlaku u příbuzných. Pokud lékař diagnózu potvrdí, zaměří léčbu na poruchy metabolismu. Svou roli ale hraje i pacient, který může jít léčbě naproti dodržováním zásad zdravého životního stylu.1

Psoriatická artritida

Psoriatická artritida je zánětlivé onemocnění kloubů. Nejčastěji postihuje klouby rukou a nohou, které bolí a natékají. Stejné příznaky mohou vykazovat i lokty, kolena, paty nebo páteř. Postiženy mohou být i oči, typický je například zánět spojivky nebo duhovky. Psoriatická artritida se projevuje bolestmi v klidu, nejčastěji ráno po probuzení nebo v noci. Bolest může být natolik intenzivní, že vzbudí pacienta i ze spaní. Nejvíc rizikovou skupinou jsou lidé s lupénkou ve vlasové části hlavy a pacienti s lupénkou nehtů. Psoriatickou artritidou trpí čtyři z deseti lupénkářů, její včasné rozpoznání a nasazení vhodné léčby může zábranit trvalému poškození kloubů.2 Léčba se provádí pomocí antirevmatik, případně prostřednictvím biologické léčby, která působí jak na lupénku, tak na psoriatickou artritidu. Včasná léčba může zastavit rozvoj onemocnění, zmírnit jeho důsledky a zabránit trvalému poškození kloubů.1 Více informací o psoriatické artritidě najdete v rubrice Psoriatická artritida.

Psychická zátěž a deprese

Lupénka mívá dopad na životní spokojenost a sebevědomí pacienta, a to převážně kvůli obavám z reakce okolí. Bohužel psychická nepohoda má až z 80 % vliv na zhoršení nemoci.1 Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?

Řešením může být dobrý kamarád, relaxační techniky nebo podpůrné skupiny, kde se scházejí pacienti s lupénkou a sdílejí své příběhy, potíže, ale i radosti. Relevantní podporu představuje i psycholog, který pomůže překonat úzkost, přijmout své tělo a lépe zvládat stres. Psychologické služby jsou v řadě případů zcela hrazeny pojišťovnou.1

Někdy ale může jít o víc než o psychickou nepohodu. U pacientů s lupénkou se vyskytuje deprese mnohem častěji v porovnání se zbytkem populace. O depresi mluvíme, pokud nás špatná nálada trápí déle než dva týdny. Mezi další příznaky patří ztráta zájmu o dříve radostné věci, potíže se soustředěním, neklid, ztráta smyslu života, sebevražedné myšlenky. V takovém případě se svěřte svému obvodnímu lékaři, který by měl být schopen rozpoznat depresi a zahájit odpovídající léčbu. V závažnějších případech může být nezbytné vyhledat pomoc psychiatra.1 Více se dozvíte také ve videích na téma Lupénka a deprese.

Při léčbě lupénky je nutné sledovat celkový stav pacienta a pravidelně kontrolovat veškeré ukazatele, které by mohly značit počáteční projevy přidružených onemocnění. Zásadní roli v léčbě má proto i sám pacient. Je důležité, aby všechny své obtíže, i s kůží zdánlivě nesouvisející, sdílel s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak může rozvoj přidruženého onemocnění včas identifikovat a pomocí vhodné léčby tlumit.3

Reference:
1.   GKALPAKIOTIS, Spyridon, HORÁČEK, Jiří, OLEJÁROVÁ, Marta et al., 2019. In: Lupénka: Informační materiál pro pacienty. Praha: Novartis, s. 5–6.
2.   Reich K et al. Br J Dermatol 2009; 160: 1040.
3.   Global report on psoriasis. Světová zdravotnická organizace. 2016. Český překlad Aren- berger P. Globální zpráva O PSORIÁZE, ČS.Dermat, SUPPLE- MENTUM 1, 2017; 92(5): 1–40.