It looks like you are using an older version of Internet Explorer which is not supported. We advise that you update your browser to the latest version of Microsoft Edge, or consider using other browsers such as Chrome, Firefox or Safari.

Podle doby trvání příznaků dělíme urtikárii neboli kopřivku na akutní a chronickou.  

Akutní nebo chronická kopřivka? 

Akutní kopřivka trvá až 6 týdnů. Její příčiny jsou z velké části neznámé a vyvolat ji může alergická reakce například na léky nebo potraviny.  

Pokud příznaky kopřivky trvají déle než 6 týdnů, jedná se o tak zvanou chronickou kopřivku neboli chronickou urtikárii. Výsevy svědivých pupenů na kůži se u chronické kopřivky objevují denně nebo téměř denně a celkové trvání projevů se u tohoto onemocnění pohybuje mezi 1-5 roky. 

Spouštěč chronické kopřivky (ne)známý 

Chronickou kopřivku dále rozlišujeme podle toho, zda je možné odhalit spouštěcí faktor, na indukovatelnou (CINDU) a na spontánní (CSU) kopřivku. Vyskytovat se mohou i případy kombinace těchto dvou druhů.

Zaznamenávejte si pravidelně projevy urtikárie pomocí týdenního dotazníku UAS7 (Urticaria Activity Score) nebo v aplikaci Medevio. Dotazník hodnotí počet pupenů a intenzitu svědění. Tento dotazník představující záznam skóre aktivity urtikárie vyplňuje pacient sám. Týdenní přehledy pomáhají lékaři získat přehled o průběhu onemocnění, proto je důležité předložit je v rámci každé vaší návštěvy. 

Pokud k zaznamenávání budete využívat aplikaci Medevio, záznamy můžete s lékařem sdílet také online.

Chronická indukovatelná kopřivka je způsobena specifickým spouštěčem. Příznaky chronické kopřivky, pupeny a angioedém, se v  tomto případě obvykle projeví v přítomnosti spouštěče.  

Nejčastější je kopřivka z  postalimentárních příčin související s alergií na některé druhy potravin. K  výsevu pupenů u ní dochází 1 až 2 hodiny po požití potraviny, na kterou je pacient alergický. Mezi její příznaky mohou patřit i otok rtů nebo průjem. V  tomto případě je velmi užitečné psát si záznam o snědených potravinách a sledovat vzájemnou závislost. 

Druhou skupinou jsou kopřivky fyzikální. Mezi typické příklady spouštěcích faktorů fyzikální kopřivky patří chlad, teplo, sluneční světlo, fyzická aktivita, tlak nebo voda. Vzácně se může jednat o jejich kombinaci, například cholinergní se získanou kontaktní chladovou kopřivkou.  

Objevit se mohou také kopřivky kontaktní, které mohou vzniknout například při dotyku s  latexem, nebo kopřivky přímo související s jiným onemocněním.  

Odhalení příčiny není jednoduché, a proto je důležité při dlouhodobé kopřivce podstoupit lékařské vyšetření. Pokud není zjištěna žádná z výše uvedených příčin, je kopřivka diagnostikovaná jako spontánní. O tu sejedná až v 85 % případů chronické kopřivky.1 

Spouštěcí faktory kopřivky

Chronická spontánní kopřivka nemá jasný spouštěcí faktor a příznaky chronické kopřivky se objevují spontánně (samovolně). V  případě chronické kopřivky je vhodné navštívit co nejdříve praktického lékaře, případně specialistu z  oboru dermatologie, alergologie nebo imunologie. K  dispozici jsou také dermatologická centra využívající moderní metody léčby.

Kam dál

Zdroje: 
Axelrod S et al. Mt Sinai J Med 2011; 78:784-802. 
Maurer M et al. Allergy 2011; 66:317-330. 
Maurer M et al. Allergy Clin Immunol Pract. 2018; 6:1119-1130. 
Powell R et al. Clin Exp Allergy. 2015; 45:547–65. 
Sánchez J, Amaya E, Acevedo A, et al. J Allergy Clin Immunol Pract. 2017;5: 464–470. 
Viktorinová M. Dermatol. Praxi 2008; 2(3): 114–120. 
Zuberbier T et al. Allergy 2021; 00:1–33. 
 
1 Sánchez J, Amaya E, Acevedo A, et al. J Allergy Clin Immunol Pract. 2017;5: 464–470. 
 
CZ2401180012/01/2024
CZ/431382/04/2024